život motýlí

Ve větvích jsem uvíznul,
v poslední z pavučin
a na ní pavouček
tuká si na čelo..
To jako mám večeřet,
dneska tvůj splín?
Mě něčeho lepšího
k snědku se zachtělo!

a tak se s omluvou
vymotám zpátky,
tiše zas roztáhnu
polámaná křídla svá motýlí,
vždyt život můj motýla
tolik je krátký,
a mé bytí štastné je
s tebou jen za chvíli..

bez milých slůvek,
ztrácím barvy svých křídel,
bez dlaní Tvých hřejivých
zhubí mě mráz,
snad někdy Tě spatřím,
když v žití svém nynějším,
jsem Tě jen míjel
a přivoním ke květu,
s nímž přál jsem si..
..zastavit čas...