Čas je čas

Když přicházím na místa,
kde jsem si jako dítě hrál,
je my trochu smutno.
Co tu bylo králů a královen, princů a pryncezen.
A nyní,...

Co se dá dělat,
čas je čas.
Nám zbydou jen oči pro pláč.
Co bylo včera to už dávno není,
no tak jdem dál.

Mí stroj času,
vrátil bych se zpět.
Tobě vyznal bych se hned.
Chybi své bych napravil,
do přítomnosti se navrátil.

Jenže svět je jaký je,
stím už nepohneme.
Udělej si to jak chceš sám,
pač rány si vyléžeš sám.