Bolest mysli

Vklíněná touha,
Která třese mojí myslí,
A nevnímám nic,
Kromě drápů, které do mozku mi kreslí,
Rýha touhy je dlouhá,
Stále roste, stále víc.

Má víra,
Že přestane ta bolest,
Která vrývá stopy,
Tak ostrými drápy,
Ta je pomíjivá,
Chci úlevu nalézt!

Cítím jen řev,
Když hlava úpí,
Zároveň tělo se chvěje,
můj hněv,
Který bolest neztupí,
Zchladne.

Utíká čas,
A bolest sílí,
Chci se zbavit trápení,
Když mé tělo šílí,
Po skutcích utrpení,
Já řežu sobě žíly,
Nalézám úlevy chvíli,
Hned pak mě volá smrti hlas.