Pepánek

Narozen jako normální dítě
bez hříchu
ale se smrtí

Ta mrcha s Tebou putovala
celičký Tvůj život
nemohl ses jí zbavit...

Jaká to bolest!!

Pár let...po narození...
Babička se Tě ujala
(i dnes je v jejích očích
pořád láska k Tobě)

Bylo Ti deset let
a nemoc Tě už doháněla..
Proč jsi jí nemohl utéct?
Proč Tě pak zabila?

Našla jsem k Tobě vztah
i když nemocí skolen
jsi ležel na posteli..
A nemohl promluvit
A nemohl vstát
A nemohl hračku udržet

Vážně to bolí!!

Pět let
po desátých
smutně oslavených let
jsi skonal..

Zemřels tiše
bez bolesti? Nevím..
Nevím když jsi ani
promluvit nemohl!

Nemoc Tě dostala po částech
ale celého..
Ta hnusná smrtka kroužila
Ti nad postelí
strašně často..

Bránil ses jí,
pak podlehl..

Ale neumřels docela
jsi v našich
srdcích...

Tu na Tebe budem dál vzpomínat s láskou..

A těm, co touto nemocí
trpí stejně jako trpěls Ty,
Bůh dej větší štěstí..

Vzpomínáme a milujeme...