Štědrý den

Štědrý Den

Blikající vločky sněhu,
na pouličním osvětlení,
prodejci kaprů ve střehu
a vůbec všechno,
je jak u vytržení.

Smrkové stromky,
rostou z dlažebních kostek,
tu a tam znějí zvonky
a na plotnách prská,
rozehřátý omastek.

***

Tu převedl pán paní přes ulici,
tu jeden druhému dveře přidržel,
tu dalo auto přednost chodci
a vůbec tak všichni,
si pomáhají jak dlouho jsem neviděl.

Děkuji vám pane, není zač paní,
vždyť jsou přeci Vánoce,
čas míru a vzájemného pomáhání
a to stranou jde vše,
i ty nejzákeřnější nemoce.

Však jen jeden den v roce,
jsou lidé milí a přátelští,
to jenom ty Vánoce
a asi jejich duch,
dokáže aby lidé byli lidští.

***

Malé děti s ústy na oknech,
vyhlížejí muže v červeném,
doufají, že neví o zlobivých dnech
a tak vůbec o všem,
s čím měli něco společné.

Otec kapra zabíjí,
matka připravuje pohoštění,
děti poslušně ruce si umyjí
a tak se všichni těší,
na to až se zvonek rozezní.

Však jen jeden den v roce,
rozezní se zvonek,
v lidech se probudí emoce
a tak všechno je jiné,
i z koberce vyroste stromek.