Život...

Jakou cenu má žít,
když lásku ani přátele nemůžu mít.
Když všechno si pokazíš,
vzápetí všchno ztratíš.
Proč tu dál být,
vždyť život je jen hra,
většinou předem prohraná.
I když se člověk snaží bojovat,
zjístí, že ztratil co má rád.
To nejcenější co měl,
to jako list papíru shořel.
Osud si snámy hraje,
tím mě fakt zabije.
Když tebe jsem teď ztratila,
chuť do života se vytratila.
Nechci už tu dál být,
chci navždy jen snít.
Chci umřít ve strachu a bolesti,
abych poznala ajaké měli semnou starosti.
To se brzy splní,
moje věčné snění.
Dlouho to trvat nebude,
má svíce brzy vyhasne.
pak jen radost, štěstí budete mít,
protože to já už nebudu žít.
Já ráda odcházím,
protože to vím,
že každému jen ublížím.
Až odejdu budete šťastní,
to srdce moje kamenné rozradostní.
Teď můžete být šťastní,
ona už tu není.
Kvůli bolesti co působila,
se raději života vzdala.
Tak buďte veselý, radujte se,
její smrt radost vám přinese.
Nato vás moc ráda měla,
než aby vám z života peklo dělala.