Válka, válka je vždy stejná

Dlouhá noc a po ní den
Byl to dlouhý ten zlý sen
Ráno probudiv se slunce
Stojí, pálí, peklem hřeje
Ptačí zpěv mi značí, pěje
Bude tohle dlouhý den
Jak ten zlý půlnoční sen

Zvedám tělo z prosté země
Tvrdé, sypké, tíha na mě
Upadá
Objímá mne
K soudu táhne
Bílé světlo v dálce konců všech

Nevzdávám se, chopím svaly
Jakoby mi vskutku lhaly
Že jsou silné, plné touhy
Zvednout tělo…pomohou mi?

Tělo o zeď jako trám
O zeď těžce opírám
O zeď poloviční snahy
Snahy, jíž jsou konce dány

Opřen o zeď, těžce dýchám
Síla, tlukot, nepobírám
V potu zbrocen, usínám
Přesto všechno, vzpomínám

Válka, válka je vždy stejná
Žebračina, sucho, lejna
Konec koncům, základ země
Radiace, pekla sémně

Plech a kov, to všechno k mání
Možná jen tak pro zasmání
Gekoni a krysy malé
Dozajista zmutované
Čumí na mě očiskama
Zuby, drápy, hnusná tlama!

Opodál se trčí bar
Peněz nemám, pití zdar
Co člověku právě zbývá
Špínu, smrad na sobě mývá
Ulehnuvše na zem zpět
Smrti čelit, spát jak led

Válka, válka je vždy stejná