Mráz v okně...

Mráz v okně tá, v ní stopy mlčí,
na zemi vlas.
Hranice plá,král na zuby vlčí,
pozvedl hlas.

Obzorem sál dech spálených kostí,
to oheň plá.
Doplácí daň jen lidé prostí
a kat je zná.

Konečný tah,vrh hod kostek osud,
hraje se dál.
Co platí pak dnes neplatí dosud
a král se smál.

Nebesa hřmí kdy fena psí čubky,
rozkáže spal!
Už dávno dřív ret odříkal skutky,
tím břímě sňal.

Dalšího dne noc procitla z můry,
krade se dál.
Prach špínu zve,kříž oloupe z kůry,
ať žije král!