Chtíč

V hořící místnosti plameny olizují dvě nahá těla.
Z temného obrysu kápě svítí dva bílé body.
Dívka, která před hodinou na ulici tělo nabízela,
teď v horkem zchvácené cimře libertinův trest plodí.

Z obrazu madona se dnes šklebí jak zlá čarodějnice.
Venku duní hromy, na chodbě pláče malé dítě,
v krbu oheň praská tak strašlivě, hlasitý stále více,
dvě postavy už jen leží, jak se zdá, sytě.

Ten muž dnes už neudrží štětec, cosi ho sžírá,
plátno v rohu místnosti smutně chřadne.
Onen pokoj ho svými chapadly stále víc svírá.

Plamen již dohořívá a jizba chladne.
Dnes vidí znovu obrys kápě se nad postelí sklánět
a na zdi autoportrét, z něhož se směje Edouard Manet.