Proč?

Proč nejsou věci jinak než teď?
Proč se lidi nemohou jinak chovat?
Vždyť otevři oči a hleď.
Všichni se chtějí povinnostem schovat.
Nejen povinnostem, ale i slibům, lidem, vztahům.
Jsou to lidé podobní vrahům.
Vrahům citů a tvého štěstí.
Kolem se vznáší plno zvěstí.
Nejprve slibují, co zdá se ti jak sen,
Potom ale nesplní to a ty uvidíš den.
Den v té hnusné realitě.
Den s D velkým jako hromosvod.
Den, který nesnáší tě.
Den, který změní ti život.

Ty si náhle uvědomíš, že je všechno obráceně.
To jsi vždycky chtěla přece.
Teď však ale plavou v řece
tvé rozumy poztrácené.

Proč nejsou věci, jak dříve byly?
Proč tě všichni opustili?
Vždyť lepší, aby ti ublížili,
než aby se všichni obrátili
k tobě zády.