Prach

Je tma,
a prach usedá
na naše unavené hlavy.
Naše hlasy se odrážejí
ve stěnách této pozoruhodné jeskyně
a sníh,
který tu není,
tiše usedá na stoletý prach.
Zní to tak prašivě,
ale naše myšlenky se ubírají tímto směrem.
Až na jednu vyjímku.
Ten tvor,
který se odvážil vystrčit nos z davu,
zajít myšlenkama úplně jinde.
Za myšlenkou tak spásnou a chladivou,
jako krystaly v ledové tříšti.
Ta neznámá říše nekonečných let,
až z hlubin nesmrtelnosti,
odvíjí se příběh života a prachu
v zajetí neznámé touhy po přežití...