Anotace: těsně před utonutím, polyká andělíčky, ale spokojen.
Vlnící se řasy
v mořském proudu
ryby mrskají ocasy
A já držíce se sudu
se mrskám také
poslední nádech...
Sakra, to je pech!
uprostřed Pacifiku
viset na sudu shnilých fíků!
/A uboze doufat v záchranu?/
Čeká mě osud stinný
ale já se nebojím
Nestojím
ani za pár penny
ani mě nepochovaj do hlíny
mé tělo, bez kousku ceny
si bude plout
navěky
/Tak jak jsem vždycky chtěl/
Hezoučká, na chvíli jsem se přenesla do rozbouřeného moře zpněných vln - a k tomu sudu shnilých fíkovníků.
Roboti píšou DAH - tedy pozpátku HAD...asi v nějaké námořnické šifrovačce
19.11.2008 23:08:00 | Isobel
Pro mne je to zajímavé a myšlenkové, lehce mne z teho zebe... ale dobré :o)
19.11.2008 21:39:00 | NikitaNikaT.
Fajn, asi neuspěji v námořnickou "básní" ve středozemním státě:-)
Ale teda Titanic, tos mne urazil;-/
19.11.2008 21:13:00 | slečna Nefertiti
musim odporovat, neprijde mi to jao basen, mona jako zacatek povidky ,ale jako basen zcela jiste ne..
a navic mi to pripomnela tfuj titanic...
19.11.2008 21:07:00 | saddova
Báseň to je výborná, jen co se toho přechodníku (držíce) týče, si nejsem příliš jist, pozřu do svých starých češtinářských poznámek a třeba zjistím, že tato pižka na kráse byla jen zdánlivá.
19.11.2008 20:59:00 | CorrimsonTom