DÁVNO UŽ . . .

.

Tklivé oblohy dotýká se křídly
černý osamělý pták
poněkud mrtvo kolem
.......zdá se

Jen světlý pruh nízko nad obzorem
zůstal nadějí na příjemnější zítřek
Babylon u Těšínských bran
stařena s košem jablíček
a stará hradní věž
se zimomřivě v sobě choulí
Kalinám červená se jedovatě plod
než přijde první opravdový mráz
ale kdo na to dbá v tom zmateném mraveništi
Trhovci handlují se o pár zlotých grošů
stejně pak sleví
Páchnou kouřem a lacinou vodkou
kdo jinak by v té slotě na tržnici stál

Labuť na Olze pod křídlo si hlavu schová
V korunách stromů pusto je a prázdno
holé paže větví strnule ční k nebi
Jímá mě jejich odevzdanost zimní modlitbě
Šeď ornátů a namísto kadidla kouř komínů
ze starých domů nad řekou

Jen čiperný proud staré mlýnské strouhy
v šedivém tichu si ve svých vlnkách zvoní
Pamětní studna tří bratrů počítá zašlé mince
kolik bude na nemocné
kolik na siroty

Už dávno nebrodí se Olzou karavany kupců
Náklady jantaru a soli dávno došly už svůj cíl
Z Benátek i z Janova odpluly pak všemi směry
žádná z nich už nikdy zpět se nevrátí

Zůstala věž
Parléřova socha v chrámu pod náměstím
pár hřbitovů a starých cest
Zůstaly slzy i stará bolest
odsud tak blízko Treblinka i Oświecim

Židovská synagoga do ulice zamyšleně zírá
stále ještě čeká.....že zítra snad.....
Kde probůh všichni už jsou tak dlouho
Netuší že se už nikdy nikdo nenavrátí
že nezazní už nikdy přívětivé "Šalom!"
Liduprázdnou ulicí se proběhne vítr
Zašustí listím smutné na pozdrav

.