Život je hnus

Pořád se divim,na co jste asi hrdí,
proč se asi chválíte,když samochvála smrdí.
Zvedá se mi žaludek,když cítim vaši faleš,
chci životní pravdu a né zkurvenou lež.

Cítim,že v tomhle světě asi nedokážu žít,
kvůli zasranejm lidem musím se oběsit.
Moudřejší ustoupí a já ustoupím moc,
to už není normální,to už je nemoc.

Pořád se ptáte,co mi je a mě přitom nic není,
jen nesnášim vaše xichty,když se na mě kření.
Nesnášim vaše blbý kecy,nesnášim vás všechny,
drž už kurva hubu,tak už krávo zdechni!