..hmm..zřejmě byla ona nevěsta..ženou velkého ducha..
..páč znamením jeho..
..jest schopnost zapomínat..na křivdy..
..nebo to snad byl..jen pouhý zvyk..
..který je silnější než přirozenost..
21.11.2008 19:02:00 | isisleo
Krásná básenka, tedy napsaná, samozřejmě, obsah je bolavý, smutný... mě andílek nic těžkého tahat nenechá. Když může, pomůže a když nemáš náhodou čas, tož řekne, ať to nechám na potom, že mi pomůže. Su ráda, že mám takové zlatíčko.
21.11.2008 13:57:00 | NikitaNikaT.
Kašleš na verš, a máš jich tam 28, to je paradoxní - jako život. Tož dobré to bylo čtení.
21.11.2008 12:11:00 | CorrimsonTom
Vzalo mě to za srdíčko....doufám, že tak nedopadnu a bude ze mě veselá nevěsta, spokojená manželka a bodrá babička..
21.11.2008 11:52:00 | JaniHani
Pravdu díš,moudrý barde,život je někdy ludra,ale né každý den je svátek-ty hezké ještě přijdou!:o))
21.11.2008 11:19:00 | střelkyně1
jsou i dny, kdy máme pocit, že život báseň je... pravda, je jich nepoměrně méně, ale dávají nám sílu do těch, kdy není...
21.11.2008 10:59:00 | rybí prdy
se smutnou nevěstou
capartem spícím
s WAYWARDEM zmoženým pozdním hodinou
procvičuji gramatiku negující :)
21.11.2008 02:00:00 | blue