Asi půjdu nahoru
Anotace: tenokrát se to sice nerýmuje, ale přesto si myslím,že se to sem hodí
Život náš klopýtá přes kameny,
jsou ostré a nohy bosé od nich bolí,
láska je k srdci nadosah a v poslední chvíli se smíchem uteče.
Kdo má to srdce tolikrát to zkoušet, vydávat se ze sebe samého,
jít na trh, zaplatit a nepřinést nic.
A žít sami pro sebe, jaký je tedy cíl?
V posteli s polštářem místo louky kopretin, slzu místo políbení, plyšák místo pohlazení.
Kdo nám pomůže být
zase normální???
Čas a nebo smrt?
Láska říkám já a naděje.
Až umře ta,
jsme i my mrtví.

Komentáře (0)