Hra

Jako vrána za vránou
letí rána za ránou,
nemine se,vždy zasáhne cíl,
jako boj lučních víl.

Prameny vlasů
všech barev světa,
za rytmu nepravidelného běhu a třasu,
dívkám kolem ramen létá.

Míč brázdí si jejich řadami cestu,
kdo se mu postaví,jde ze hry ven,
nikdy však nevěř mu,
on je jen tichý pomocník všech.

Halou se ozývá pisklavý hlas píšťalky,
učitel vše zkoumá svým ostřížím zrakem,
najednou vás míč má a vy jdete za okraj hřiště trhat fialky,
poklábosit se spolužákem.

Zařinčí zvonek ohlašujíc konec hodiny,
vyhrálo družstvo vlevo,mělo poslední poddání,
získá potlesk jediný,
ode mě a už žádný jiný.