Smír

Noc tmavá mění chromý svit,
vpřed úsměv ruka zdravící.
Andělé s čerty jsou si kvit.
V dálce zapěli slavíci.

Sloup dýmu káže prostři jas!
Kol světem pláče samota.
Topící v louži zrádcův hlas,
do nuly tápe lakota.

Proud vody pláchl špíny břeh,
včerejšek nabyl vědomí.
Dozněly bubny, utich řev,
procitlo lidské vědomí.

Zralého vína je jist dost,
zpět jiskří víčka znavená.
Neblahý dojem,špatný host.
Co verš,to slovo znamená.

Bouchnutím dveří zrudla pěst,
láme vše křehké,kamenné.
Nebem bloudí na tisíc hvězd,
lákavé všecos tajemné.

Noc tmavá mění chromý svit,
zdraví se levá z pravicí.
Světové strany jsou si kvit.
Nad hlavou pějí slavíci.