Malé město

Stovky smutných domů
stále se na tebe dívají
nutí tě přestat dýchat
nad hlavou tisíce hromů
tvou bolest míchají
musíš o nich slýchat

Jdeš sama opuštěnou ulicí
však lidé kolem procházejí
na svou hloupost vsázejí
ve sny jsi stále věřící

Bloudíš se svým vlastním stínem
který je příliš těžký na to
aby si jej nesla dál
nikdo se neobjeví v bílém
a nedá ti zlato
i kdyby tě znal

Probíháš bezútěšným městem
nechceš se otáčet zpět
ztratila jsi mnoho let
bojovala s místním deštěm
pouliční lampy vrhaly špatné světlo
oheň sem nikdy nedal teplo

To vše ti vzalo většinu síly
a chtělo i kus tvé víry
však,když víru už mít nebudeš
nebudeš mít nic
dál nepůjdeš
přála sis víc

Neodevzdávej nicotě své dny
A do skutečnosti dej tvé sny