Když umíráček zvoní

Bylo to krásné, každý nám to přál
My jen doufali, že tak to půjde dál.
Bohužel tys jinej názor měl,
za tou co již ti jednou ublížila jsi rychle šel.
Já najednou sama v naší posteli
Čekajíce dlouho do nocí
Až milí můj se vrátí,
Od té pro níž srdce ztrácí.
Bolelo to moc a stále bolí
Jak morová rána tě to skolí.
A jen slyšíš jak umíráček zvoní.

Dala jsem ti čas,
Všechno jak sis přál.
Aby vrátil ses zas
Kde nohy jsi si hřál.
Tak tady jsi, zpátky v našem bytě.
Nechtěl jsi vidět mé srdce na mrtě.
Teď bolí tě to co jsi udělal.
Sám nevíš jak to bude dál.
Všechny ty lži jak odčinníš.
Jak to všechno zachráníš.
Bolí tě vedle mě usínat.
A stále dokola si vyčítat,
Jak mohl jsi takhle ublížit
Někomu kdo chtěl jenom v tebe věřit.
Snažíš se tedy udělat všechno pro ní.
Abys neslyšel jak umíráček zvoní...