Chobotnice na hřbetu jednorožce

ze šedi velkoměsta
zadušeného davem jednotlivců a dvojic
vystoupil jako obraz surrealistův
ciferník šedočerných hodin

a my
nejsme jako Romeo a Julie
spíše jako Freytag a Berndt
pár nerozdělitelných
co marně hledá záminku k rozkolu

kolem našich boků
obtočilo se chapadlo pregotické chobotnice
a pak ti něžně pohladilo šíji
i nechalo po ní stéct
svou jedovatou vášeň
ty přestala‘s mě vnímat

jsme bárka v oceánu
čistě černého bahna
nepotopitelní asi tak
jak nepotopitelný byl Titanic

vrýváš do mě svými biorytmy
oktagramy splývající ve tvar srdce
tvoje oči
ne nepodobné zraku co má vzteklý mýval
já ustrnul jsem a hlavu zvrátil
ciferník co neměřil čas
se na nás krásně díval