Pírka

Jsme pírka vzduchem letící,
vítr unáší nás do neznáma,
až tam, kde zapálí nám svíci
ta stará hodná dáma,
pak smíří nás se zemí
a budem jak ve vězení.

Jsme pírka z křídel přírody
a nic netuše, stále letíme.
Jsme čtyřlístek náhody
a sami o tom nevíme.
Nevědomky, vzduchem dál...
a opilý život vrávolal.

Jsme pírka vanoucí přelidněnou samotou,
čtyřlístky vzrostlé na louce,
tóny jdoucí za notou
a vyzívavě řvouce
do prázdna, mysle, že bdíme,
stále tím životem letíme.