Smír

Slad voní vítr věje
děvečka sklízí přitom si pěje
je nový den motýli letí
a včely čmeláci a jiné děti

nebe je krásné modré a hebké
lesy tmavé zeleníc se větve
vítr vlahý rozkvetlá toť louka
a klapot mlýna, kde zrno se tlouká

pohled to spásný na ten čas boží
hezky se v seně v podvečer leží
mysl je klidná jak voda v tůni
a dívka krásná mámí mě vůní

škoda že dávno minuly ty časy
kdy klid a láska vanuly nad lesy
proto aspoň takto představme si klid
vždyť jsme lidmi a měli by jsme být...