Čas a ty...

Přemýšlím stále...znova a zas...
Nad tím,jak ubíhá čas...
Stále stejně...ale nezdá se tak...
Ubíhá věrně...Ale už ujíždí vlak...

Vlak který za tebou mě dovést měl...
Ale nestalo se tak...možná to tak chtěl...
Jenže já nepřemýšlím nad smrtí...Nebo životem...
Přemýšlím nad tebou...nad tím co je za plotem...

Jestli si to jako zábavu bral...
Tenhle čas...mě už nebaví...celý hodiny a dny...
Jeden den stačil...k tomu cos mi dal...
Bavilo mě říkat...to slovo..!my!...

Jenže co když ne...co když je to jinak...
Každou vteřinou nad tebou přemýšlím...ale pak???
Rozpláču se...a věřím na to,že sny se stanou reálné...
Co když ta květina uvadne???

Jak to mám udělat...jak se tě zeptat???
Ale mě už to začíná deptat...
Pořád ty jenom seš v hlavě mojí...
Tak moci žít životy dvojí...