Anotace: ...pro jednoho přítele, co nebylo mu vesele a přesto druhým úsměv dal (nehrál ho, jeho úsměv hřál)... :o)
"Štěstí je to jediné, co člověk může dát i když to sám nemá!"
Také se snažím o to, abych byl jak Frankie dlouhán a rozdával jen radost a útěchu, ale někdy mám co dělat, abych se zas dokázal chovat vesele a bezstarostně, když by člověk nad tím vším nejraději zaplakal...;o(
***Naštěstí se pak vždycky najde nějaký neznámý rezervní zdroj energie, člověk jde zas dál a hýří úsměvy i optimismem, které mu potřební kupodivu věří...A já si vzpomenu na Senecu: "Staraje se o štěstí druhých, nalézáme svoje vlastná!" Asi na tom něco bude...;o)))
10.12.2008 12:46:00 | Kozoroh 1
Už jsem se bál, že jsi zapomněla básnit. :o)
Oči zavřené.
Vše jen tak poslepu.
Však duší všude,
a srdce otevřené
To baba ježí
v jednom rozkvětu…:o)
Nádherná báseň, už dlouho jsem tu nečetl krásnější. ( to je tím, že nepíšu:o)))
04.12.2008 19:37:00 | kouzelníček
Kdo radost zná a dát ji umí
úsměvem rozzáří krov
kdo přivede tě na výsluní
v ševel změní příval slov
kdo duši, srdce hledá v lidech
zná sílu stáhnout z mlhovin,
jej neztrať, každý jeho výdech
je hebký dotyk, lásky čin
***
Jiří senior
02.12.2008 19:08:00 | j.c.