Mrtvá duše

Slunce osvítilo dívčí krásu
Nikdy neslyšet tón jejího hlasu
K nebi vzlétla její duše
Nic nevěda, nic netuše

Ve smrti krásná jako v životě
A přesto navždy v samotě
Byla opuštěná
Tahle krásná dívka, mladá žena

Mezi ostatními v podsvětí se nachází
Drobnými krůčky neznámou krajinu prochází
Po něčem toužila, něco chtěla
Snad lásku, sama nevěděla

Mrtvý prý mají klid
Avšak její duše chtěla zažít něžný cit
Láska byla jí vždy cizí
Snad teď pozná tu sladkou vizi
Naplnění

Muž chytá ji za rukáv bílých šatů
Srdce pohltila vlna neznámých citů
On to byl, na koho čekala
On to byl, koho jí Láska vybrala

Ač mrtvá duše, stále žije
Její tělo na hranici plane
Láska však jí pohltila
Něžným polibkem mrtvých se zaslíbila
Nikdy je neopustit