Sny o snění

Ve spánku vidím obrazy, výjevy z hloubi paměti.
Strom s houpačkou pro děti, brzy ho tátové porazí.

Kdy z cesty smýknem´ se do polí? Spřežení splašeně uteče.
Probuď se, vstávej, Člověče! Než vítr osiky oholí.

Ve spánku hlubokém jsi celá v bezpečí, máš přeci brnění – svou noční košili.
A v baru Žárovka můry už dopily. Čas je jen šarlatán, z Tebe mě neléčí.

Falešným hráčům už to nikdy neoplatím, neumím slzet na lusknutí.
A ti lidé, co mě k tomu nutí? ...bohatší jsem i o sny, které ztratím...

Dnes svítá později v komnatách princezen, slunce je zrozené, ještě se červená.
Sprcha ti pohladí vlasy a ramena. Sny nocí zamčené vyplašil drzý den.