Smutnění

Nebe uzamčené
posílá dolů závoje slz...
večerem plují tváře zamračené
a vrací se skrz...

na vodní hladině
světlo se lomí...

Opřel se o zeď
a tiše se sesul,
jako když po dešti
ujede svah...

chtěl prát se o teď...
vážně se zlobil,
osud vzal do kleští,
jazýčky vah...

vyskočil vysoko -
na nebe nedosáh´...

Srdce mu puklo.

hodiny na věži -
zůstaly stát...

Nestih´ se bát...

Nebe uzamčené
posílá na zem
závoje slz...

Snad zítra další,
zas něco zkusí,
naděje přeci...
neumírá...

zkusí to s falší,
zkusí to silou...

nám zbývá jediné -
láska a víra.