Poklona II

Zkušenosti jsou život,
tak poklekám,
s básní jenž není výbornou,
jen pár slůvek, nesmysl,
teď snažím se psát..
Vím, že bolest v srdci,
ta největší z největších,
když slunce našeho dne zapadne,
ztratíme druhého do páru…
Tak poklekám,
před Vámi, Vámi,
před stářím a před básníky.
Tak poklekám,
před šedými šmouhy místo očí,
před rozklepanou chůzí,
hlasem chraptěným.
Poklekám,
protože vím, že dopadnu stejně.

Prosím,
přijměte toto málo.