Slova
Slova
S úctou snad šeptáme svá slova do větru..
Až se věc otočí nikdy se nespletu.
S pokorou šeptáme svá slova do závějí,
Když nenastydnou tak tam zrezivějí.
Bez zábran křičíme svá slova do ticha
Osud nám karty své zmateně promíchá
autor:Petr Z
Až se věc otočí nikdy se nespletu.
S pokorou šeptáme svá slova do závějí,
Když nenastydnou tak tam zrezivějí.
Bez zábran křičíme svá slova do ticha
Osud nám karty své zmateně promíchá
autor:Petr Z
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Osud nám každému karty své zamíchá.
Rozdá je s plesknutím, tady máš hromádku,
žít ale musíš sám, ty lidská čeládko.
Na eso počkáš si, někdy se nedočkáš,
když slova vypustíš, těžko je přivoláš.
Nehrej si s osudem, už ho máš rozdaný
a v kartách života dopředu napsaný.
Jen si ho domíchej, přej si, když rozdáváš,
na Tobě záleží, co si s ním uděláš.
Slova jsou ze skály a také z kovu,
některá reziví, jiná jen trochu,
některá roztají a roní slzy,
na vlnách vzpomínek vítr je nosí.
Děkuji za inspiraci
19.09.2005 09:45:00 | Beáta