Dobrá duše

Jak máš poznat dobrou duši?
to z nás lidí málo tuší.

Lidé na světě jsou různí,
někdy ovšem také hrůzní.

Jeden píše, druhý zpívá,
třetí se jen smutně dívá.

Pán v klobouku na lavičce,
chodí krmit holuby
a hned vedle za otáčkou,
píše doma horory.

Kravata a oblek k tomu,
to je mladík od obchodu,
milý, hezký obličej,
ale dívky se kvůli němu nelíčej.

Drobná paní s drdůlkem
chodí s pejskem na procházku,
co se shýbne i ve stovce
na zem po oblázku.

A co slečna v kožíšku,
co má vnady a vlohy na šířku,
stát se misskou to je přání,
ona zatím kytky shání.

Jeden řídí, další lítá,
celým světem shon jen hýbá.

Každý má svou rodinu,
doma psíka, hada, myš,
tak mi řekni nebo odepiš.

Co jsou lidé vlastně zač,
proč je někdo mistr a jiný zelenáč?

Říkám si, hlavně že je nám všem spolu dobře
a vy zlobivý,to zkušte,
jednou denně dobrý skutek,
aby nám ten život utek´.

Smějte se a bud´te rádi,
staří, děti, kamarádi,
nežijte jen ve shonu,
dejte si třeba na ulici dobrou kofolu.

Nebo vatu cukrovou a pečené kaštany,
každý kdo má duši dobrou,
bude se smát jako my.