Lituješ jen sebe...
Lituješ jen sebe...
Žehráš si Bohu,
jindy proklínáš,
ten nespravedlivý svět,
jen pousmát se mohu,
nad samolibostí,
jejíž jsi vlastní střed...
Tvá žena prý,
jen tak tě opustila,
jiný v ní nalezl krásu,
ona v něm kýženou spásu,
necítí se provinilá,
to tě sžírá,
v srdci díra...
Tvářím se netečně,
pro tvé časté zálety,
zatímco ona doma,
starala se o děti,
doufám, že konečně,
konečně ti dochází,
že jen ty sám,
jsi původcem svých nesnází!
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Působivé. Nechápu, že jsem si tě tu už dřív pořádně neproklepl. 100
21.09.2005 19:44:00 | WhiteShadow
Velmi dobré, co dím, více něž velmi dobré. Vynikající. Stovečka jak vyšitá
20.09.2005 20:13:00 | risik
Krtico, Krtico. Tak rád čtu tvé básně a z téhle mi je smutno, Není na nic, ale vůbec nic pravdivého. Co to s tebou sakra je?
19.09.2005 23:20:00 | Blazius
Vidím, že potrefené husy, mi tohle oceňují nulou. Díky, aspoň vím, že to byl dobrý zásah!
19.09.2005 21:48:00 | Krtica
Tak tak!!! A víš co, nejhorší jsou rány, které si způsobíme sami. I on na to přijde!
19.09.2005 20:53:00 | Keilanne
Každý si utváří svůj vlastní osud, takže jak si kdo ustele, tak si taky lehne... pěkná básnička, líbí se mi.
19.09.2005 20:36:00 | Staníšek
..i on sám v svém litování dojde rozhřešení..
dej mu vše..co potřebuje..špetku pochopení!!!
19.09.2005 14:36:00 | šuměnka
Ahoj Krtičko, jak dobře rozumím téhle té básnince...je působivá, plná pocitů a je prostě krásná
19.09.2005 14:10:00 | Sunny