Nádherně napsané...vím přesně o čemmluvíš, také jsem trávila vánoce jinde..aleono to není jen v tom, že by ten člověk nechtěl dítěti dát svobodu a dospět...na to asi žádná máma nemůže být přpravená...ach jo..vážně nádherně napsáno..
27.01.2009 21:56:00 | Lady Carmila
¨jojo... mě to taky dostalo. a že mě toho moc nerozpláče... někdy musím pořád myslet na to, že to, z čeho jsem vzešla, jednou skončí... a hrozně mě to bolí. i když vím, že je to obvyklé, normální... ale tím, že odejdou rodiče, člověk přecijen ztratí na chvíli rovnováhu, protože je to zvyk jako skála... že tady vždycky byli... přitom je to vlastně totéž... jako přestřihnout pupeční šňuru.
ach co to plácám. jen na to teď strašně myslím. tvá báseň na mě právě dost zapůsobila... zas do mě rýpla... a já musím plakat
ale je to krásně napsané. -> *
12.01.2009 00:28:00 | Já Esther Ruth
ST! a kdyby by to jen trochu šlo dala bych 100x víc, nádhera
22.12.2008 19:25:00 | JaniHani
mlčky jsem v komentářích hledala Efiee... A je tam! Je tam!! :-) Tohle je mamčo... Opravdu nádherné dílko. ;)
11.12.2008 19:40:00 | Anewue
...tohle mi mami nedělej...je to moooooc krásné...až mi to vhrnulo slzičky do očí...dala bych ti za to ST na entou...:o)
10.12.2008 20:08:00 | Efiee
Rodina, základ státu..nejdůležitější věc (ne jen pro stát) - pocit sounáležitosti, zázemí a lásky :-)
10.12.2008 17:06:00 | Chancer