Čas pořád ubíhá

Říkám si - nic mě nepřekvapí,
ale jak já se hloupě mýlím,
čas stále rychle kvapí,
změny hnedka uvidím.

Už nejsme kým jsme kdysi byli,
studentské knihy tíží jen prach,
na své sny jsme zapomněli,
ten prach lpí nám na řasách.

Pracovití pod tíhou všedních dní
snažíme se zůstat živí,
však kdo z nás teď ještě sní?
Sny už nejsou, lidé siví.

Zastavte se na chvíli v tom honu,
vzpomeňte na staré časy své,
kam se ztratili studenti neznajíc shonu?
... doufej, že nezapomenu oči tvé.