Složitý proces pochopení problémového díla

Jen nemůžu pochopit
ty zvláštní převraty
a zuřivost
skrytou v tanci
-ne, není co chápat
je jen pomyslná čára
mezi mnou a tebou-

Snažíme se schovávat
všechny pocity
-uzamknout, zadusit-
a dělat, že ne,
já nepíšu básně!
-jak sladce voní
touha po písmenkování-

Ty, J-o-n-a-s-h-i....
asi máš pravdu
o těch slovech
romancích
a zvláštní době
co nezná vlastních hranic

//Pravda, už nemám pro co psát, takže tuhle píšu pro tebe, ale nechtěj chápat nepochopitelné. Můžeš jen rozumět a možná rozumíš.//

Vyhazuju z okna
svoje verše
a věřím že nedoletí
dolů
-jak naivní pro
tuhle chvíli
ticha?!-

Už vidíš ten rozdíl?
Maličkosti
v pohledu
-a textu-
pro zítřek

//Už nevěřím na náhody – kde se stala chyba?? Ne, nechci se ptát a trpět, chci psát a mít v dlani schoulenýho cínovýho vojáčka a neptej se proč//

Básníkova
*opravdu myslím sebe*
díla se točí
v tornádu
myšlenek
-záleží na fantazii
a snech-

To prázdno nepopíšeš
musíš to znát
z vlastních
snad a pocitů
znáš to
věřím tomu

//Nechci chápat někoho kdo nechápe a schovává se za zástěnu z mojí vlastní úzkosti. Připomínat minulost se nevyplácí a o kýče už nikdo nestojí.//

Jsme tak nějak
zasaženi
světem do srdcí
a litujeme
směšných věcí
-pro uklidnění
bez prášku-

Pochopitelně
jsme nepochopeni
a nepřekvapeni
situací
zamotaných pavučin
kolem vlastního
bytí
-nechtěj vědět
co to je
neodpovím-