zmatek

Chladný večer rozpíná se zas
pod okny se táhne opět milý hlas
hlas pokušení, které pokoje si nedá
dnes a pořád někoho si hledá
ach, ještě, že všichni neslyší
netuší co slyšet nechcou
pod dupající obručí
zaprášených kroků
hlasitě strašících
na praskajícím ledě
při práskání dřeva
a svitu svíčky
zahřívajíc
další
chladnou
noc
a po noci ráno
zasněžené
sny a flámy
rozmrzající úsměvy
a chladivé pocity?
Pleťové masky a provinilost
spadly...
Odhaleni jsme se nepoznali
den co den se sobě "vyhýbali"
padá sníh!
Zapomenuto...
vločky zůstavají na řasách
všichni kolem v úžasách
jak svět je přece něčím
krásný...
deka zahaluje noc...
hlas neutichá
-ach ten čas letí!