Pohádkové kuňk

Vůbec nevím, oč tu běží,
proč tu stojí tisíc věží.
A kývají na znamení,
že jsou zde v přísném utajení,
že vlastně nic, co vidím, tady není.
Ani žáby na prameni
pardon-na kašně či vodotrysku
neodhodlají se k risku -
- prý nechtějí políbení,
a raději zůstanou nezměněni.
Ti žabáci hnusní, zelenaví
nechtějí bytý uvězněni
v tělech lidských princů - kdo ví?
Těch náfuků s korunami
na obludách s podkovami.
Než poslouchat princezničky,
radši skákat na žabičky.

Kvák kuňk šplouch!