Úděl bohů

V mládí já klaněl se bohům a nenáviděl kříž.
Bozi však brzy zemřeli a já musel jít blíž.
Blíž ke slunci a přitom v jeho stínu
já zjistil jsem, že Bohem jsem a v sebe postavil svou víru.

Svět šel dál, já zjistil jsem, že vidím.
Jen zástup tupců v proudu času,
stojících a obdarovávaných dobrodiním
nás všemocných bohů.

My dobří Bozi jim ryby házíme,
někdy čerstvé jindy smradlavé,
a přitom se božsky bavíme.
Tot´ božské právo prastaré.

My v stálém pohybu se nacházíme
a nikdy necouvneme před proudem.
Neměníme se, k slunci letíme a moudříme,
a ostatní ať pohltí temná zem.

Však ty co na křídlech svobody ducha se zvednou,
rád přivítám mezi námi Bohy.
Rád jim pomohu pokud prohlédnou,
a nechají si ďábelské nasadit rohy.

Nás ďábli nazývají Ti
jež v proudu stojí plni zloby,
že oni jen žerou smradlavé ryby
a My jsme volní navěky.

S hlubokým pochopením a úctou
věnováno François Villonovi