Jedna malá-půlnoční-shěhová básnička
Jedna malá-půlnoční-shěhová básnička
Anotace: Měla jsem červený tváře a mokrý pramínky vlasů, bylo pod nulou a všude chlad a sníh. Kupodivu mi bylo dobře.
Připomněl jsi mi
že se ještě umím smát
opravdu od srdce
a dovedu
stavět sněhuláky
jako kdysi
Překvapilo mě
že jsem na chvilku
zapomněla
na všechno
co mě trápí
-zvláštní-
Přála bych si
aby to tak bylo
dlouhodobě
ale promiň mi
nejde to
víš já....
Ale děkuji
hrát si na malíře
a kreslit
do sněhu
to co umíme
mě bavilo
//Proč zrovna Sněhurka?//
že se ještě umím smát
opravdu od srdce
a dovedu
stavět sněhuláky
jako kdysi
Překvapilo mě
že jsem na chvilku
zapomněla
na všechno
co mě trápí
-zvláštní-
Přála bych si
aby to tak bylo
dlouhodobě
ale promiň mi
nejde to
víš já....
Ale děkuji
hrát si na malíře
a kreslit
do sněhu
to co umíme
mě bavilo
//Proč zrovna Sněhurka?//
Autor *whatsoever*, 13.12.2008
Přečteno 286x
Tipy 11
Poslední tipující: ewon, kikis, Antonín Sander, NikitaNikaT., zlomený a nanicovatý -__-, Duše zmítaná bouří reality, Zpátky, WAYWARD
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
A třebas bylo úplně jedno, co se malovalo... postata byla v něčem jiném.... :o)
16.12.2008 16:09:00 | NikitaNikaT.
...vždy se těším na první teplý déšť,lidé vytahují deštníky,krčí se v podchodech a já...já se procházím a je mi životně...některé jsem to naučil,už nenosí deštníky
13.12.2008 08:56:00 | WAYWARD