Sucho

Řídnou slova na rtech prachu,
usadil se hvězdný kal.
Z nebes ostrý příval hrachu
rozmetává,co dřív dal.

Sucho v ústech lepí slinu,
žízni hyne pramen hlas.
Desítky mil žádných stínů,
nevíme,co čeká nás.

Klapot mlýnů slovy zvou tě,
z lopat kusy hadru ční.
Z opuštěné panny v koutě,
co děti si hrály s ní.

Živé ticho slyšet kolem,
mění hudbu v říční kvas.
Dávno pecen voněl polem,
louky v stříbro mění vlas.

Stéká nebe zrny písku
do pavoučích sítě pout.
Vstřícné peklo chtivé zisku
káže lidu boty zout.