Žebrák...
Žebrák...
Batoh má prázdný
a nechce vědět nic
Na srdci uhelnatý cit
Vídáš ho každý den
rok, co rok
Je ve svém světě
prázdných slov
A smutných dní
Podáš mu ruku
s pomocí na dlani
Nechce - jen napít se
pro lepší svítání
Ve tváři jizvy
po ranách života
V záplatách na srdci
skryla se samota
V láhvi má schované
zklamání se smutkem
V kabátě s dírami
bolestné...
Co bude.??
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
...názor na žebráky , je vždy jiný z pohledu vytopeného pokoje a nebo z pohledu toho , co jím byl a ví o čem je řeč ...Jirka
27.12.2008 16:16:00 | kavec
Až se jím stanu, vím, že budu mít kamaráda. A to není k zahození. Pěkný, moc 1*
17.12.2008 12:51:00 | cevert
ST! tohle je velké téma... mnoho názorů... Básenka se mi moc líbí, moc hezky, až bolestně napsaná.
16.12.2008 16:29:00 | NikitaNikaT.
Myslím na ně, kdykoli se večer vracím domů a za každou skleněnou tabulkou oken září světlo domova.
16.12.2008 14:15:00 | Iva Borecká
Ti šťasnější jdou zpívat do metra...
a pokud by zpívali zhudebněnou tvoji báseň,
hodil bych jim minci do klobouku.
***
Jiří senior
15.12.2008 20:56:00 | j.c.
Upřímně řečeno, jakmile nastává zima, tak na ně taky začínám víc myslet. Na ty lidi bez střechy nad hlavou. Někteří si tento osud zvolili sami a ani ho nechtějí měnit, ale jiným se tak stalo nešťastnou shodou okolností a snaží se svůj osud zvrátit. Těch lituju v těchto mrazivých dnech...
15.12.2008 15:22:00 | Hannazka