Poutníci
Poutníci
*
Dříve, než nás osud skolí,
řekni mi, kam spěcháš, kam?
Přestože nás srdce bolí,
opačně jdem každý sám.
Ty severní a já jižní
vybrali jsme dál svůj směr,
opouštíme svoje bližní,
chladno, čím víc na sever.
Jako zvadlé listí stromů
poletujem v povětří,
nenajdem už cestu domů,
teplo krbu v závětří
– dva rozdílné póly v Zemi
nedostupné směry všemi,
přes hory a přes moře
daleko je k pokoře
– hrdost lví a prudkost štíří,
dva poutníci na Sibiři,
dvě ospalé oči k ránu,
dva ostrovy v oceánu.
*
*
Dříve, než nás osud skolí,
řekni mi, kam spěcháš, kam?
Přestože nás srdce bolí,
opačně jdem každý sám.
Ty severní a já jižní
vybrali jsme dál svůj směr,
opouštíme svoje bližní,
chladno, čím víc na sever.
Jako zvadlé listí stromů
poletujem v povětří,
nenajdem už cestu domů,
teplo krbu v závětří
– dva rozdílné póly v Zemi
nedostupné směry všemi,
přes hory a přes moře
daleko je k pokoře
– hrdost lví a prudkost štíří,
dva poutníci na Sibiři,
dvě ospalé oči k ránu,
dva ostrovy v oceánu.
*
*
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
štír! taky jsem štír! ale to nic. to mé ego se hlásí. ale k básni. je vážně vážně velmi hezká. naléhavá... smutná. ale ne unylá, ne nudná, živá, ale trudná...
18.12.2008 22:05:00 | Já Esther Ruth
První sloka je jak ze života vystřižená... ne z mého, ale někoho jiného.
17.12.2008 08:36:00 | NikitaNikaT.