KoNeC??

Stála na kraji propasti,
dívala se dolů.
V myšlenkách
vzpomínla,
jaké to bylo,
když ještě byly spolu...
Ten čas však pryč je,
už nikdy ho neuvidí,
jak se raduje...
Nikdy!Nikdy!
To slovo je až děsivé,
ale pro tuto chvíli se jí
stalo osudné.
Proč?!
Ptala se sama sebe...
To jediné slůvko
PROČ jí neustále znělo
v hlavě.

Cítila,že už nemůže
dál,
...najednou ho viděla,
jako by před ní opět
stál...
Udělala krok vpřed,
její tělo bylo čím dál
tím lehčí,
z očí jí tekly slzy,
ne však slané,
ale krvavé,
ty z duše uroněné!
Padá...
ale už brzy se s ním
setká
a bude opět šťastná...