Neopouštěj mě....

Neopouštěj mé srdce,
ranil bys ho moc,
neopuštěj mé ruce,
jsou chladné jako zimní noc.

Neopouštěj mé oči,
svítí tu jen pto Tbe,
možná krásné jako hvězdy
na nočním nebi.

Neopouštěj mou duši,
kdo by mně pak utřel slzy z očí?
Mé srdce jen pro Tbe tu buší,
kdo by mi pak říkal,
že mně to sluší?

Kdo by mě hladil po vláskach?
Kdo by byl zmatený po mých
otázkách?
Kdo by líbal mé rty?
Komu by se zdály o mně sny?

Na to ti fakt neodpovím,
ale jednu krásnou věc vím,
že tě hrozně miluju,
chci být jen s Tebou, a to ti slibuju.