Tesklivá

.
To teskná touha tklivě taje.
Mysl tvoji objímaje
boří zámky vzdušné,z citů.
Láme křídla v koloritu
všedního dne, reality.

Ikar padá na zem zbitý,
rozlámané paže.
Bolí.
Jak vpletené do soukolí.

Hůře duši.
Štěstí v prachu.
Realita beze strachu
zahubila sny.

A víra ?
Že prý nikdy neumírá.
Naděje to planá.

Smutek češe zrána
vlasy tvoje, lokny lepé,
oči ke tvé kráse slepé.

Otupěle, zvykem doby,
na prach všechno
kolem drobí.
.