Tvé světy

Nádherné dálky bouřících moří
solí stažené tváře mžourající do slunce
křik racků na bílých útesech
lodě brázdící modré nekonečno
lodě tančící po mokrém parketu od obzoru po obzor
lodě štíhlé rychlé
co já vím jaké...

Bitevní pole rozrytá koňskými kopyty rytířů
hrdinské činy jako stvořené pro písně bardů
rozkazy řinčící v uších bojovníků
rozkazy splývající s výkřiky chladného železa
rozkazy píšící se do dějin
co já můžu vědět o nich...

Vesmírné výpravy letící do černa
daleko toho co spojuje se světem
hlubiny nezměrné které tě pohltí
vzdaluješ se od Země dobývat planety
vzdaluješ se neznámem do stavu beztíže
vzdaluješ se abys nalezl zázraky
co já smím z nich objevit...

Chce se mi štípnout tě do tváře
oči máš zavřené
a přesto v nich vidím dálku
miliony světelných let cestuješ potají
poznávat dobývat zažívat uvidět
co z toho dovolíš mi spatřit...

Do mého světa pojď
trochu níž přilétni
trochu níž k Zemi
trochu blíž přisedni
trochu blíž k srdci
slož křídla na chvilku
a nebo mě vem s sebou
do svých snů