Moje Promontorium magnum

.

Nedohlédneš světla
maják na konci mého světa
Promontorium magnum
za útesy je ukryt
vrhá své paprsky do svobody prostoru
volnost nekonečna mořské hladiny
duše - mezi vlnami plachý stín
a můj milý delfin z Horního náměstí
(Arión s Lesbu byl laskav . . . )
si hrají na honěnou

Ó poztrácené sny
jak bolestné to bude bez vás
až nezůstane nic z nadějí
jen stín . . . mezi oblaky
měsíční svit
nezúčastněný polibek
stříbrná mince rozloučení
s nikým
a studená dlaň . . .

.