Známému neznámému příteli

"Zdravstvuj moj drug"
Ne
Nikdy jsme se nepotkali
Přes nezměrné propasti dálky
Propasti času
A největší propast Bytí
A Nebytí

Mám však pocit, že Tě znám
A Ty možná i znáš mne
Co my víme o Tvém světě "tam"?
Přišel jsem za Tebou
V klidu posedět po Vašem způsobu
Pohovořit bez slov od srdce k srdci
A žádat radu nevyslovenou
Co teď

Oba jsme svého času odešli od rodin
Ty jsi se nemohl již vrátit
Já se vrátil byť obtížem vinou
O níž se nemluví
Je to jediné co nás spojuje?
Nebo i starost o život našich dětí?

Tak mohu posedět?
Nevím zda jsi pil - já jen docela málo
Však snad "stakan" vodky dáme si
Na zdraví
Na dlouhý život našich bližních

Jednoho dne i já přijdu natrvalo
(Však jistě ne z vlastní vůle)
Možná pak dovím se jak jsi to viděl
Snad nebude příliš pozdě
Dozvědět se to

"Zdravstvuj moj drug"