Kulisa pro potemnělé verše

Na krvavou kaši rozsekané myšlenky
ostří tak krásně klouže v ráně
probudíš se a necítíš vůbec nic
nekonečné krvácení ,ovšem žádná kaluž pod tebou

Opravdový pocit sevření
srdce narvané prázdnem
avšak neodkrývej slabost
neb hned do těch ran tnou

Říznu se do mých vředů
ať tečou zkažené proudy
Pojď ! otevř ústa ať jedovatá krev
nalije se do tvých střev

Vraž do žíly rezavý hřeb
a zastav nekonečné krvácení
nechť jed utopí zvadlé srdce
těkající zmučeně

Jako obraz nakreslený v zuřivé agonii
jako krása starožitné zaprášenosti
tahle kulisa pro potemnělé verše

V žilách těď plazí se rtuť
staré jizvy rozplétají nitě
vidíš svůj stín kymácet před sebou
tak těžký je každý snový krok

Mlhavá kulisa mění se před očima
syrová vůně v matném oparu
pozvolna krváciš....
nůž tak krásně klouže v ráně
tedˇopravdová kaluž pod tebou