Tohle (ne)překousnu

Už dost!
Mám zlost!
Já přeci,
pomoc nepotřebuji.

Nejsem žádná,
nemocná žena.
Jsem zdravá,
ale těhotná.

Však to není,
k politování.
Mám řešení.
Pokoj, dejte mi!

Nezlobte mě!
Nebavte mě!
Nelitujte mě!
Nekupujte nic mě!

Neptejte se!
Nebojte se!
Nemodlete se!
A nezlobte se !

Jsem asi krutá.
jsem asi zlá.
To ta situace má.
Vždyť čekám prcka.

Žije si tak ve mně.
V divné vodě.
V naprosté tmě.
Prostě ve mně.

Jak se tam má?
Je tam bez kamaráda.
Co tam asi dělá?
Na co myslívá?

To vůbec nevím,
ale za chvíli se to dovím.
Za chvíli bude mezi klínem mým
jeho hlavička. To oslavím!

Budu slavit.
Budu se bavit.

Teď se bojím,
jestli to nezkazím.
Jestli něco zle spravím,
tak si to nikdy neodpustím.

Pomoci si nemohu.
Nehty si koušu.
Pociťuji velkou,
strašidelnou hrůzu.

Já to nedám.
Já to vzdám.
Je to nemožné.
Ach Pane Bože!

Je to zátěž veliká,
vychovat člověka.
Zprvu prcka.
Pak malého fracka.

Já už opravdu ….
….. jé
…..co to tu řve?
….to je moje škvrně?

Jak je krásny!
Jak je šťastny!
Další pěkný život začal!
Životní cestu tu on počal!

Jedině s pupeční
šňůrou mi prosím
pomožte.

Protože tu fakt

NEPŘEKOUSNU!